Životní poslání a jak ho najít

Věříte tomu, že každý z nás má své jedinečné poslání? Já ano. Domnívám se, že každý z nás je jedinečný a má možnost ve svém životě něco unikátního vykonat.

Poslání je to, pro co jsme byli zrozeni. Je to nějaká činnost, při jejímž vykonávání se cítíme šťastní a spokojení – to co nám jednoduše dělá radost a co se nám daří. Když jsme v tomto stavu, přirozeně realizujeme svoje dary a schopnosti a zároveň tak obohacujeme svět okolo nás. Posláním mohou  být „menší“ i „větší“ věci – být výborným lékařem, léčitelem, psychologem, poradcem nebo výborně vařit pro svou rodinu, šířit harmonii a lásku, být výborným rodičem apod. Z mého úhlu pohledu je poslání soubor různých činností, které se různě prolínají.

Někteří lidé jsou spokojení, cítí se naplnění a na své poslání „narazí“ brzy.

Velké množství lidí je ale nespokojených, svůj život spíše „přežívá“ než „prožívá“. Nebaví je to v práci, vnímají to tam jako dřinu, cítí se vyčerpaní a bez energie. Nejsou jednoduše na cestě svého poslání – nerealizují a nežijí sami sebe. Co s tím?

Pro to, abychom mohli realizovat své poslání, je potřeba několik věcí.

První, velmi důležitou oblastí je sebepoznání. Je dobré vědět, jaké jsou naše schopnosti a nadání – co nám přirozeně jde a baví nás. Se sebepoznáním nám může pomoci např. numerologie nebo jakýkoli jiný nástroj sebepoznání.

Druhou důležitou pro realizaci svého poslání je odložení svých masek a přesvědčení, které nás omezují v projevení sebe sama a také zpracování bloků a traumat z dětství. Máme-li spoustu „masek“ a spoustu přesvědčení o sobě, které jsme od svého narození nasbírali, pak jednoduše nemůžeme realizovat svůj jedinečný potenciál, protože s ním pod vrstvou toho všeho „marastu“ nejsme v kontaktu. Co s tím můžeme dělat? V dnešní době na sobě můžeme začít pracovat. Technik je řada – můžeme se věnovat meditacím, rodinným konstelacím, docházet za kineziologem, psychologem apod.

Třetí důležitou oblastí je DOVOLIT SI ŽÍT svůj život. Zcela podle svého, následovat svůj vnitřní hlas a vedení, svoje pocity a potřeby. Toto je trochu náročnější, protože to  nemusí být nutně v souladu s tím, co se obecně ve společnosti tzv. „nosí“.  Tato odvaha je vykročení z naší „komfortní zóny“, ve které je sice smrádek a teplíčko, ale v níž se cítíme prázdní a nenaplnění. Jak na to? Naslouchejme sami sobě, co se nám líbí/nelíbí, co nás baví/nebaví a dělejme změny. Malé či velké, to je jedno. Je potřeba udělat první krok a vykročit.

Pravé poslání pro každého z nás znamená něco jiného. Někdo ho má více spojené se svojí profesní realizací; někdo spíše ve způsobu, jakým prožívá život a co vyzařuje; jiný např. zejména se svojí rodinou. Dokonce v různých obdobích života to může být trochu jiné.

Jak poznáme, že naplňujeme svoje POSLÁNÍ? Budeme šťastní a spokojení, protože budeme plynout spolu s životem. Pomocí libých pocitů nám naše Duše bude připomínat to, že jsme na správné Cestě. Dnešní doba je fenomenální v tom, že řada z nás má možnost poznávat sama sebe a realizovat svůj potenciál. Tento fakt je možné vidět všude kolem sebe, ať už se jedná o osobnosti, které svůj potenciál žijí a jsou nám příkladem, nebo v tom, kolik vzniká škol, kurzů a programů zaměřených na sebepoznání a rozvoj zdravého a spokojené života.

A co když jdeme životem, věnujeme se svému rozvoji a stále máme pocit, že pravé poslání nenacházíme? Hledáme ho v budoucnu a stále ho nevidíme? V tu chvíli je možné, že žijeme budoucností a čekáme na to, AŽ někdy v budoucnosti budeme šťastní a naplnění. Pak nám může pomoci se rozhlédnout kolem sebe a zaměřit se na přítomný okamžik a být vděční za to, čím jsme byli obdařeni a co můžeme vykonávat již nyní. Je totiž možné, že svému poslání jste již na stopě nebo ho již následujete , ale neuvědomujete si to. POSLÁNÍ je totiž TEĎ a TADY, vědomé vykonávání toho, co nám život nabízí. Je to Cesta a ne cíl. A pamatujte, vše má svůj čas a vývoj. Vše přichází v pravý čas a pravým způsobem.